Něco ze života malé opice ajťácké

Píšu vždy hlavně o lidech…o jiných lidech, ale tentokrát jsem se rozhodla napsat, jak jsem vyřešila jeden opravdu podivný problém.

Nejlépe mě pochopí spíše lidé z oboru IT …takže sorry lidi, ale pokud si chcete tuhle story přečíst, budete muset louskat bez ohledu na znalosti tohoto skvostného oboru. Ty chytřejší to donutí si později vyhledat pojmy na googlu.

Tedy k věci. Kamarádka. Hodně velký technický lajk. Přišla s prosbou, že potřebuje nový notebook, ať jí ho vyberu do 8 000,- Kč nejlépe. Tak jsem jí našla pořádný kanón do 8 000,- . Hezky bez operačního systému, díky mé nepozornosti při předčítání technických specifikací výrobku. Nu což, vysypala jsem si popel na hlavu a ona mi vrazila prachy do ruky, ať koupím ten operák. Nebyla naštvaná, protože se máme rády.

Spongebob-Feeling-Shy

Třetí návštěva

Sedla jsem si plná radosti ke stolu a zapojila instalační flash disk do notebooku, který jsem doma vytvořila. V BIOSu jsem nastavila bootování z USB a pak se Windows OS začal instalovat. „A jaj“ škytla jsem. 

Chybí požadovaný ovladač zařízení jednotky CD/DVD……………..

Nic se nehlo, zkusila jsem teda ještě projet BIOS a přepnout režim na LEGACY. Taky nepomohlo. Potichu jsem ke kámošce přicupitala, jestli bych si mohla noťase půjčit domů, že to bude asi na dýl. Samozřejmě souhlasila. Když jsme se loučili sršela z ní lítost, že s tím mám tolik práce. Co myslíte, že jsem si v tu chvíli myslela já?

Můj mozek se usmíval a já s ním.

….asi takhle

Vyzkoušela jsem všechno co jsem našla na netu: při chybové hlášce odejít zpět, přehodit flash disk do jiného USBčka a pokračovat. Injektovat ovladače do instalačího disku, instalovat je z jiného disku. Zkusit disk naformátovat a opakovat tvorbu instalační flashky.

Nakonec po několika hodinách (ne nepřetržitých) jsem napsala mému nej nej kámošovi, který je také z oboru. Udělal to samé co já, šel na google. Akorát v angličtině, což mě napadlo až za mnohem, mnohem delší dobu.

Druhý den

Nemohla jsem dospat. Chtěla jsem to už mít vyřešené, ta zoufalost a pocit neschopnosti mě vyloženě doháněli k šílenství. Napsala jsem ještě známému, také ajťákovi, vše co mi poradil jsem již udělala.

Takhle nějak to pokračovalo do večera s pauzami (věnovala jsem se také rodině) Večer už jsem to chtěla vzdát, připravovala jsem si vysvětlení kamarádce a že jí ho sjedu sama osobně vyměnit za jiný již s operačním systémem.

Když tu najednou jsem si řekla, přeci jen bych si měla přečíst i zahraniční fóra.

No nejsem já to ale ……. to mě to vážně napadlo až večer? No dobrá, takže nakonec se mi díky tomuto postupu povedlo instalaci zprovoznit ve 23:00 (veliký to okamžik, pro mě nezapomenutelný):

  1. V BIOsu přepnout AHCI na compatible, IDE dle typu BIOSU
  2. Přepnout režim na UEFI
  3. Instalační flash disk vytvořit v programu Rufus a ne pitomý Media Creation tools (jen si na to vzpomenu…..)
  4. Jo a v neposlední řadě, vyzkoušet tento postup na úplně jiném flash disku

No nestačila jsem se divit, již to po mě chtělo licenční klíč a Windows 10 bylo nainstalováno. O půlnoci jsem si konečně mohla s klidným srdcem a pokojem na duši lehnout do postele.

Všichni byly šťastní až do smrti

…poslední řádky. Během této hašteřice s neporazitelným notebookem jsem psala na podporu prodejce Windows licencí a podporu výrobce notebooku. Prodejce mi poradil stáhnout si novější verzi Windows 10, než tu co jsem od něj měla. Dobře snažil se. Výrobce mi místo pomoci začal klást otázky: proč jsem přeinstalovávala notebook? Dělo se s ním něco špatného? Má chybová hláška nějaké číslo? Vyfotila bych jim to? S pýchou na hrudi jsem jim hezky poděkovala za snahu a vstřícnost a vysvětlila jim, že jsem problém již vyřešila sama.

Napsat komentář